|
|
Motiv smrti ve vybraných románech Michaela Cunninghama
KOUKLÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na vyjádření motivu smrti ve vybraných dílech amerického spisovatele Michaela Cunninghama (Vzorové dny, Sněhová královna, Tělo a krev, Domov na konci světa), snaží se jej vystopovat nejen ve vyprávěních jako takových, ale i v jednání jednotlivých postav. V uvedených románech prozkoumává jejich postoje ke smrti samotné, odpovědi a reakce na ni. Mapuje, jak je pojímána a prožívána (ne)existence tohoto "abstrakta" skrze různé pohledy, jakým způsobem se uplatňuje v konkrétní příběhové linii a kterou z rozmanitých podob si v ní přisvojuje, např. v přeneseném pojetí nebo v protikladu k opačné, ne však rozlučitelné entitě: životu.
|
|
|
Psaný hlas: Whitmanovy Listy trávy (1855) a Millerův Obratník Raka
Skovajsa, Ondřej ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Pokorný, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce Psaný hlas zkoumá, jakým způsobem Walt Whitman a Henry Miller knihami, uzavřenými textovými produkty kultury modernity, burcují k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu, jsou-li čtenáři ochotni opustit hermeneutiku podezření a přistoupit k Leaves of Grass (1855) a Tropic of Cancer (1934) s hermeneutikou hladu. Práce vychází z jazykového, antropologického a teologického aspektu orální teorie (M. Jousse, M. Parry, A. Lord, W. Ong, E. Havelock, J. Assmann, D. Abram, C. Geertz, T. Pettitt, J. Nohrnberg, D. Sölle) a zkoumá a srovnává paratexty, styl a genezi obou skladeb, následně obě velká JÁ, jejich étos a příběh. Základní teze je tato: Obě skladby napadají nostalgii, posterioritu a uzavřenost literatury, rehabilitují tělesnost a přibližují se kinetismu a futuralitě Bible. Oba autoři toho dosahují především "nepovinným" užitím prostředků orální mnemotechniky, zejména paralelismu či bilateralismu, dále užitím obscénnosti, přítomného času a přijetím role Krista pro svá textová JÁ. Čtenář má hermeneuticky křísit "mrtvá" vytištěná slova v maso/tělo a čin. Práce následně pojednává o dalším vývoji autorských teopoetik: oralita pozdějších textů je již výrazně stylizovanější, z divých bardů se postupně stávají literáti. V závěru si práce klade otázky nad vitalizující, futurální...
|
host ::
RSS.